Historici ve víru raného novověku, svazek I

Dvousvazková publikace uzavírá trilogii o historicích a historiografii na přelomu 20. a 21. století. První dva rozsáhlé soubory studií a článků – Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) – pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti. Kniha Historici ve víru raného novověku představuje výběr studií k dějinám 16.–18. století, které autor napsal v letech 1980–2020. Skládá se ze sedmi tematických oddílů: Historiografický obraz českých zemí; Kosmografický obraz světa; Stavovský stát a společnost; Šlechta a církev; Města a venkov; Náboženství a politika; Cestování, komunikace a kultura. Analytické a syntetizující studie jsou věnovány podstatným stránkám a problémům českých a středoevropských dějin raného novověku a posunům v jejich historiografické interpretaci.
Publikace představuje raně novověké období českých a středoevropských dějin jako dramatickou periodu, která byla naplněna napětím a konflikty mezi panovníkem a stavy, šlechtou a městy, vrchnostmi a neprivilegovanými vrstvami, mezi stoupenci reformace a protireformace, mezi koalicemi států a mezi civilizačními okruhy; jako období budování a destrukce státních a sociálních struktur; ale také jako čas kulturního rozmachu ve znamení renesance, manýrismu a baroka. A zároveň jako dobu, jejíž interpretace vyvolala od 19. do 21. století množství střetů mezi historiky, kteří se pokoušeli vystihnout její význam pro svou současnost i pro pochopení perspektiv vývoje moderního českého národa a státu.