Rukopisný rejstřík k Müllerově mapě Čech (1757) - objev ve fondu knihovny Historického ústavu AV ČR

Jitka Močičková - Michal Vokurka

mocickova@hiu.cas.cz; vokurka@hiu.cas.cz

Vstup do interaktivní databáze a mapové aplikace ZDE (na technickém provedení spolupracoval František Mužík, FSv ČVUT)

V roce 2020 byl ve fondu knihovny Historického ústavu AV ČR, v. v. i. objeven anonymní rukopisný rejstřík k Müllerově mapě Čech z roku 1757, který umožňuje nový a neotřelý pohled na známé a napříč vědními obory hojně využívané barokní mapové dílo. Je ojedinělým příkladem dobově zpracované pomůcky, která naznačuje, jak mohla být mapa v době, kdy se jednalo o nejaktuálnější a nejmodernější podrobné zachycení české krajiny, současníky recipována a dále využívána. Jedinečnost tohoto pramene tkví rovněž v informační nadstavbě v podobě množství cenných údajů uvedených autorem (nebo autory) nad rámec mapového obsahu. Na základě provedeného výzkumu je možné se domnívat, že rejstřík byl vytvořen v církevním (pravděpodobně jezuitském) prostředí, nabízí se i jeho možná souvislost s topografií Čech jezuity Bernarda Erberga (Notitiae Illustris Regni Bohemiae, 1760).

Rejstřík pracuje pouze s vybranými sídly (asi 10% ze všech v Müllerově mapě uvedených lokalit), které typologicky člení do osmi kategorií. Jasně patrný je důraz na šlechtické rezidence, mimořádnou pozornost věnuje ale také církevním objektům (včetně poutních míst) a zříceninám. U jednotlivých sídel dále zaznamenává jejich polohu na mapě, vzdálenost od Prahy, krajskou příslušnost (byť antikvovanou krajskou reformou z roku 1751) a majitele.

Autoři se rozhodli tento unikátní datový soubor zpřístupnit prostřednictvím odborné studie (Jitka MOČIČKOVÁ - Michal VOKURKA, Rejstřík k Müllerově mapě Čech a možnosti jeho využití za pomoci nástrojů digital humanities, in: Eva Semotanová - Jiří Cajthaml - Jitka Močičková, Jan Kryštof Müller. Barokní kartograf. Praha 2023, v tisku) a zároveň online prostřednictvím nástrojů digital humanities: v první řadě databáze, která je digitální edicí rejstříku doplněnou o sekundární data týkající se zejména sociálního zázemí majitelů, a rovněž pomocí mapových vrstev vytvořených v prostředí GIS. Edice v této podobě tak slouží nejen k pouhému zpřístupnění pramene, ale naznačuje i široké spektrum možností interpretace získaných dat. Při respektování specifik rejstříku a jeho omezené výpovědní hodnoty lze získat obraz Čech v polovině 18. století očima dobového intelektuála a tyto informace dále využít k dalšímu výzkumu.

Databáze

Popis dat

Tabelární edice rejstříku, kterou nabízíme volně ke stažení, obsahuje dva typy dat. První typ odpovídá originálu, jedná se zpravidla o transliteraci vlastních jmen, případně o překlad názvů typů sídel. Druhý typ dat je sekundárně přidaný editory a měl by uživateli usnadňovat orientaci při práci s pramenem (resp. jeho edicí). Jsme si vědomi, že tato data je možné použít k mnoha dalším výstupům a srovnáním. Proto je poskytujeme případným zájemcům a jsme otevřeni možnostem spolupráce.

Databáze rejstříku ke stažení ZDE; interaktivní databáze a mapová aplikace ZDE

Pořadí – troj-, nebo čtyřmístné číslo. První (resp, první dvě) číslice zleva udává číslo stránky originálu (hodnoty 5 až 60), druhé dvě číslice odkazují na číslo řádku na dané stránce (hodnoty 01 až 36). Toto číslo zároveň slouží jako unikátní identifikátor. [př. 701] (první položka na ze strany sedm)
NázevSO – název sídla podle originálu; transliterace [př. Bakoffen]
NázevSA – aktuální název sídla [př. Bakov nad Jizerou]; zaniklé obce jsou označeny hvězdičkou [př. Čistá*]
Souřadnice – souřadnice bodu ve WGS 84 [př. 50.4823047N, 14.9414881E]
TypS – typ sídla podle typologie originálu; překlad původní formulace [př. městys bez zámku]
Vzdálenost – vzdálenost od Prahy v mílích (někdy zaokrouhlována na čtvrt míle); přepis [př. 9]
Sekce – umístění na příslušné sekci Müllerovy mapy; přepis [př. 8]
Kraj – krajská příslušnost podle krajského rozdělení platného do roku 1751 (dle originálu); český název kraje [př. Boleslavský]
Vlastník1 – vlastník sídla (zpravidla konkrétní osoba či instituce), případně příslušnost k panství (v takovém případě je vlastník dohledatelný podle hlavního sídla panství); transliterace dle originálu [př. Herrchaft Münchengratz]
Panství – příslušnost k panství (zpravidla nevyplněno; doplňováno jen tam, kde bylo možné získat informaci z originálu); český název [př. Mnichovo Hradiště]
Stav – stav majitele panství (odvozený údaj, ne vždy uvedeno) [př. hrabě]
Vlastník2 – příjmení (rod) vlastníka, církevní řád apod.; odvozený údaj [př. Valdštejn]
TypV – typ vlastníka (M – muž, Ž– žena, D – dědicové, K – korporace, V – věřitelé) [př. M]
N – souřadnice severní šířky ve WGS 84 [př. 50.4823047]
E – souřadnice východní délky ve WGS 84 [př. 14.9414881]

Mapové vrstvy v GIS

Mapa zobrazuje všech 1484 položek uvedených v rejstříku, přičemž mapová značka zohledňuje typ sídla (prvku). Dále jsou zde rozlišeny jednotlivé kraje. Vrstva krajů nemusí být historicky přesná, neboť je upravena podle rejstříku, který může obsahovat chyby.

Kraje jsou vybarveny podle hustoty sídel (prvků) v nich, přičemž hustota byla spočtena z podílu počtu sídel ku rozloze kraje v kilometrech čtverečních. Pro snazší čtení výsledku byl vytvořen index, který takto vypočtenou hustotu násobí stem. Pro správnou interpretaci mapy je nutné vzít v potaz i to, že rejstřík nemusí nutně odrážet skutečnou dobovou hustotu sídel, neboť výběr sídel do rejstříku mohl podléhat zkreslení.

Tato mapa odráží počet uvedených vlastníků v kraji. Pracuje se při tom s položkou Vlastník2, která agreguje vlastníky pocházející ze stejného rodu, stejně jako církevní řády. Např. bratři z jednoho rodu tvoří jednu položku. Mapu pak zkresluje počet uvedených vlastníků v jednotlivých krajích. Zatímco v Bechyňském kraji je index nízký díky několika málo rodům, které vlastnily většinu sídel, v Kladsku je tento fenomén způsoben nízkým počtem sídel s uvedeným vlastníkem.