Konference Diplomati na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze. Diplomatický/é prostor/y a topografie středoevropské metropole v raném novověku, pořádaná Historickým ústavem AV ČR ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, se bude konat 26. a 27. září 2023 v Akademickém konferenčním centru. 

Program

Po většinu doby vlády císaře Rudolfa II. (1576–1612) byla Praha jeho trvalým rezidenčním městem. Osobní přítomnost panovníka, jeho dvora, říšských i zemských úřadů dala podnět k rozsáhlým stavebním úpravám jak na Pražském hradě, tak i v městské aglomeraci ležící pod ním. Transformace Prahy v evropské mocenské centrum přilákala nejen aristokraty či specializované řemeslníky a obchodníky, pro něž se zde nabízela možnost kariéry, participace na moci či příležitost ke zbohatnutí nebo k obživě. Císařský dvůr přitahoval též diplomatické aktéry různého typu. Jednalo se o diplomaty na úrovni zplnomocněných vyslanců, reprezentujících permanentně přední evropské vladaře, větší či menší zahraniční poselstva, mířící k císaři s konkrétními dočasnými úkoly, četné agenty a sekretáře, kteří zastupovali menší státy či zájmy různých jednotlivců, nebo i rodinné příslušníky diplomatů či umělce s diplomatickými úkoly. Jejich působení, o němž nám podávají informace soubory diplomatické korespondence, se vždy odehrávalo ve vazbě na konkrétní prostor. Samotný termín „prostor“ lze přitom chápat ve dvojím smyslu: jednak jako topograficky vymezené místo a jednak jako sociální prostor, který je utvářen nebo ovlivňován v něm jednajícími nebo komunikujícími lidmi (viz práce Renate Dürr, Gerd Schwerhoff, Susanne Rau). 

Jednací jazyky: němčina, angličtina

Die Diplomaten am Hofe von Kaiser Rudolf II. in Prag. Diplomatischer Raum/diplomatische Räume und Topografie(en) einer mitteleuropäischen Metropole in der Frühen Neuzeit

Programm

Über den Großteil der Regierungszeit Rudolfs II. (1576–1612) hinweg war Prag Rudolfs ständige Residenzstadt. Die persönliche Anwesenheit des Herrschers, seines Hofstaats sowie der Reichs- und der Landesämter gaben Impulse zu umfangreichen Umbauten der Prager Burg und des unterhalb der Burg liegenden städtischen Ballungsraums. Die Transformation Prags zu einem europäischen Machtzentrum lockte nicht nur Aristokraten und spezialisierte Handwerker und Kaufleute an, die hier Karriere machen, an der Macht teilhaben bzw. Möglichkeiten zum Broterwerb und Reichwerden finden konnten. Der Kaiserhof zog ebenfalls diplomatische Akteure verschiedenster Art an. Es handelte sich um Diplomaten auf der Ebene von Gesandten, welche permanent führende europäische Herrscher vertraten, um große oder kleine ausländische Gesandtschaften, welche sich mit konkreten zeitweiligen Aufgaben zum Kaiser begaben, um zahlreiche Agenten und Sekretäre, welche kleine Staaten oder aber Interessen verschiedener Einzelpersonen vertraten, sowie um Familienangehörige von Diplomaten und um mit diplomatischen Aufgaben betraute Künstler. Ihre Tätigkeit, über die uns Sammlungen diplomatischer Korrespondenz informieren, spielte sich stets im Zusammenhang mit einem konkreten Raum ab. Der Begriff „Raum“ an sich kann dabei in zweierlei Hinsicht verstanden werden: Zum einen als topografisch definierter Ort und zum anderen als Handlungsraum, der von den darin handelnden und kommunizierenden Personen gebildet und beeinflusst wird (vgl. die Arbeiten von Renate Dürr, Gerd Schwerhoff, Susanne Rau). 

Arbeitssprachen: Deutsch, Englisch

Organisation: 
Historisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik (Tomáš Černušák, Jiří Hrbek)
Institut für Kunstgeschichte der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik (Štěpán Vácha)